Začátkem listopadu publikoval Evropský parlament volební předpověď, založenou na výsledcích národních voleb a průzkumech, které vzaly do úvahy dosti odlišné volební systémy ve 28 členských státech EU.  Toto jsou předpovězené trendy:1 

1.    Aktuálně největší frakci, křesťanské demokraty (The European People’s Party -EPP), čeká v blízké budoucnosti pokles ze 275 na 226 křesel. Ztráta počtu hlasů je předpovídána v některých z jejich pevností jako je Francie, Itálie a Polsko. 

2.    Podle průzkumu budou strany středu také čelit ztrátám, liberálové (z 85 pokles na 78) stejně jako zelení (z 58 pokles na 40). 

3.    Zisk ze 194 na 213 křesel je předpovídán pro sociální demokraty (socialisté & demokraté - S&D, to je široké evropskéstranické seskupení sociálně demokratických stran). Mohli by mít prospěch z toho, jak British Labour Party dohání ztrátu po jejích katastrofických výsledcích v roce 2009. 

4.    Navýšení křesel - z 35 na 59 - předpovídá také pro strany spojené v levé parlamentní frakciGUE/NGL. 

5.    Situace jak extrémní tak populistické pravice je nejasná. Jednotlivé strany tohoto spektra se mohou těšit na značné zisky. Dosud není jasné, zda pokus šesti stran, které setkaly se ve Vídni v polovině listopadu 2013 (FPÖ, Front National, Sweden Democrats, Lega Nord, Vlaams Belang a slovenský SNS) s holandskou PVV, může s posledně jmenovanou úspěšně tvořit frakci v Evropském parlamentu. Je jasné, že ať bude výsledek jakýkoli, bude mít důležitý dopad na budoucnost dvou pravicových frakcí v Evropském parlamentu.  

Citovaná studie je vysoce zajímavá pro svou komplexnost a spolehlivou metodiku. Nicméně, my jsme vůči volebním předpovědím skeptičtí, neboť mohou jednoduše promítat přechodný stávající stav jakékoli dané politické situace v čase směrem do budoucnosti, kdy sociální a politické poměry mohou být zcela jiné. Myslíme si, že to je zvláště pravdivé pro aktuální, krizí ovlivněnou a nestabilní situaci v Evropě.

Evropská politická scéna před evropskými volbami

V následujícím poskytneme přehled základních rysů politické scény před volbami, se zvláštním přihlédnutím k levicovým stranám. Trend ve volební účasti má základní význam pro politický aspekt krize Evropské integrace.

Bez ohledu na účast (viz níže Graf 1), volby do Evropského parlamentu stanoví politický poměr sil v Evropském parlamentu.

Evropská lidová strana (EPP - European People’s Party) je aktuálně nejsilnější frakcí (275 křesel), následovaná Progresivní aliancí Socialistů a demokratů (S&D - 194 křesel), Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE - Alliance of Liberals and Democrats for Europe - 85 křesel), Zelenými - Evropskou svobodnou aliancí (Verts/ALE - European Free Alliance- 58 křesel), frakcí Evropských konzervativců areformistů (ECR- European Conservatives and Reformists - 56 křesel), vedenou britskými a českými konzervativci a dále Svobodnou a demokratickou Evropou (EFD - Europe of Freedom and Democracy - 32 křesel), která spojuje hlavně nacionalisty a pravicové populisty. 31 europoslanců (MEP) - mezi nimi 3 MEP maďarské neonacistické strany Jobbik - je nezařazených (NI).

Evropská sjednocená levice/Severská zelená levice (GUE/NGL), která zahrnuje europoslance strany Evropské levice (Party of the European Left - EL), obsadila 35 křesel.4

Počet křesel v Evropském parlamentu podle politických skupinukazuje Graf 2  níže

Konzervativní blok rozdělen kvůli otázce integrace

Od roku 1999 do 2009, byla EPP v Evropské parlamentní frakci společně s Evropskými demokraty. Jedním z důsledků finanční a hospodářská krize, která dorazila do Evropy v roce 2008, bylo odštěpení konzervativních euroskeptických stran z Evropské lidové strany. V roce 2009 vytvořili ECR. Navzdory tomuto oslabení zůstala EPP širokou a různorodou stranou se členy v rozsahu od Fidesz Viktora Orbána (Maďarsko) k francouzskéUMP,Berlusconiho Popolo della Liberta a Švédské umírněné straně (Swedish Moderate Party) Fredrika Rheinfeldta.

Dosud neexistuje panevropské všeobecné poměrné hlasovací právo. To ovlivňuje přiřazení křesel v parlamentu, které přesně neodráží rozdělení hlasů skutečně odevzdaných různým stranám, spojeným ve frakcích. Je tudíž velmi poučné podívat se na poměr hlasů ve skutečnosti přidělený k frakcím. To ukazuje, že hlasy dané stranám (nebo popřípadě frakcím) mají různé váhy. Čtyři největší frakce v Evropském parlamentu (EPP, S&D, ALDE a Zelení/EFA) získaly 70 % hlasů, ale 80 % křesel.

Frakce v Evropském parlamentu pro celou EU, vážené podle voličů každého státu EU jsou uvedeny níže v Grafu 3

Rozšíření Evropské unie (2004, 2007, 2013) nejenom zvýšilo počet obyvatel EU až na půl miliardy lidí, ale také změnilo jeho politickou scénu. Evropská integrace skutečně vede ke vzájemnému politickému vlivu a úpravě politické kultury; nicméně proces je dlouhý a proměnlivý. Na to můžeme usuzovat z rozdílných volebních výsledků při porovnání států EU-155 a EU-13⁶. 

Frakce v Evropském parlamentu, vážené podlených voličů každého státu - EU 15 viz Graf 4  níže

Frakce v Evropském parlamentu, vážené podle oprávněných voličů každého státu - EU 13 (zahrnující Chorvatsko) viz Graf 5 níže

Frakce pro krajní pravici?

Plány na vytvoření frakce po volbách do EP v roce 2014 se staly více konkrétní. Francouzská Národní fronta (Front National) a Rakouská svobodná strana (Freedom Party - FPÖ) pravděpodobně získají hlasy a křesla. Belgický Vlaams Belang je reprezentován nezařazeným europoslancem (MEP), Švédští demokraté pravděpodobně získají křesla v Evropském parlamentu. Všichni z nich jsou členy evropské strany Evropská aliance za svobodu (European Alliance for Freedom- EAF). Jednání sGeert Wildersem z holandské Strany pro svobodu (PVV - čtyři nezařazení MEP) a stranou Lega Nord (šestMEP ve frakci EFD) jsou v chodu. 

Jelikož status frakce vyžaduje minimálně 25 MEP nejméně ze sedmi zemí, začlenění Slovenské národné strany - SNS - která získala 5.56 % a tudíž jedno křeslo v posledních volbách - má strategický význam. SNS získala 4.55 % v parlamentních volbách 2012 a je na vzestupu. Zjevně nebude žádná dohoda s britskou Independence Party (UKIP). Spolupráce s otevřeně neonacistickými stranami (Jobbik, Golden Dawn, Německá národně demokratická strana, British National Party) byla odmítnuta.

Následující přehled příslušných volebních výsledků ilustruje vyhlídky pro extrémní a populistickou pravici: 

Výsledky příslušných extrémních a populistických pravicových stran v národních volbách

Radikální levicové strany⁷

Pokud jde o strany vlevo od sociální demokratů a zelených, přes všechny transformace, které podstoupily, představují historické pokračování emancipačních zápasů a politického organizování, jejich dlouhodobá perspektiva je důležitá.

Průměrné hlasování pro levici po dekádách 1980 – 2012, výsledky pouze důležitých⁸ stran vážené podle počtu oprávněných voličůzachycuje Graf 6⁹

Jsme přesvědčeni, že síla těchto levicových stran je nicméně v první řadě definována jejich vlivem ve vlastních národních státech. 

mě a stran

Výsledky levicových stran EU  v poslední národních volbách

Významné levicové strany v národních parlamentních volbách 1990–2012¹⁰(viz tabulka)

Klíč: 'Významný' zde definoval zisk parlamentních křesel v alespoň jedněch národních volbách. * znamená v koalici; CP znamená zde vládly komunistické strany ve státním socialismu; (a) Dánská komunistická strana (DKP); (b) až do roku 2006 jako Estonská levicová strana (předtím Estonská sociálně demokratická dělnická strana) v koalici s Estonskou jednotnou lidovou stranou (EÜRP) (c) Finská lidová demokratická liga (SKDL - v roce 1987 SKDL + Demokratická alternativa); (d) Demokratická levice. Oddělila se z dělnické strany v roce 1992 a spojila s Dělnickou stranou v roce 1999 (e) Italská komunistická strana (PCI); (f) Komunistická strana Lucemburku (KPL) až do roku 1999. Zdroj: www.parties-and-elections.de. Údaje ke 2. květnu 2012. 

Zakončíme s výsledky, kterých levice dosáhla v roce 2009 v Evropských parlamentních volbách. 

Strany seskupené ve frakci GUE/NGL v EPzískaly 7,470.962 hlasy, ze kterých 5,700.647 připadalo na strany Evropské levice (EL). Většina - ale ne všechny - strany příslušející ke GUE/NGL jsou členy nebo pozorovateli EL. 

Celkové počty hlasů prostrany z GUE/NGL v Evropském parlamentuzachycuje Graf 7Strany mimo Evropskou levici vGUE/NGL (zahrnující strany rozdílných ideologických profilů) jsou: Komunistická strana Řecka, Socialistická strana Irska, Socialistická strana Nizozemí, Portugalská komunistická strana, švédská Levicová strana,Sinn Féin Velké Británie (Severní Irsko); lotyšská strana Harmonické centrum. 

Celkově volilo levicové strany, 9,771.196 lidí v EU. Členské a pozorovatelské strany EL (stejně jako aliance se spoluúčastí EL stran) dostaly v celé EU 7,024.424 hlasů.

Celkové počty hlasů pro levicové strany ve volbách doEP v roce 2009 ukazuje Graf 8

Kromě stran mimo EL v GUE/NGL, jsoustranami mimo EL, jež nejsou reprezentovány v Evropském parlamentu: Levicová strana ekologické svobody v Itálii; Komunistická strana Lucemburska; Mladí socialisté v Polsku. 

Strany EL v členských státech EU jsou: Komunistická strana Rakouska, Komunistická strana Belgie, Bulharská levice, Komunistická strana Čech a Moravy, Strana demokratického socialismu v České Republice, AKEL na Kypru, Červeno-zelená koalice v Dánsku, Estonská levicová strana, Levicová aliance ve Finsku, Komunistická strana Finska, Francouzská komunistická strana, Strana levice a jednotné levicové frontyve Francii, DieLINKE v Německu, Německá komunistická strana,Syriza v Řecku,Obnovená komunistická ekologická levice v Řecku, Dělnická strana Maďarska 2006, Strany komunistické obnovy v Itálii, Strana italských komunistů, Levice v Lucembursku, Portugalský levý blok, Komunistická strana Slovenska, strana Sjednocené levice Španělska, Komunistická strana Španělska, Spojená levice a alternativa v Katalánsku.  

Zajímavé je, že téměř pětina ze 7,024.424 hlasů pro EL byla dána stranám nebo koalicím, které nezískaly křesla v EP. Asi 1,037.826 hlasů bylo dáno volební alianci Antikapitalistický seznamitalskéStrany komunistické obnovy a strany Italských komunistů. Volební aliance Levicová strana ekologické svobody (SEL) v Itálii získala 957.822 hlasů a obdobně se nedostala do EP. 

Celkové počty hlasů pro všechny levicové stranyv celé EU ve volbách roku 2009 doEP ukazuje Graf 9

V celé Evropě získaly levicové strany celkem 9,771.196 hlasů. Drtivá většina z nich, 9,154.428 přišla ze zemíEU-15. V zemích EU-13 volilo levicovou stranu 616.768 lidí. Mezi nimi nejsou jen strany v postsocialistických zemích, ale také KyperskýAKEL se 106,922 hlasy. 

Komunistická strana Čech a Moravy dostala 334.577 hlasů. 

Také z tohoto pohledu se ukazuje rozšiřování sítě a vlivu EL ve střední a východní Evropě klíčovou strategickou záležitostí. Mnohé naznačuje, že blížící se volby do Evropského parlamentu budou charakterizovány rostoucí polarizací. Existuje šance, že levé křídlo levicových stran bude schopno se v těchto konfliktech prosadit a tak zvýšit svou politickou váhu. Nicméně zda a do jaké míry může být tato šance realizována, zůstane otevřenou otázkou až do dne voleb.